Představenstvo Okresní hospodářské komory v Jablonci nad Nisou na svém zasedání 5. září 2011 projednávalo současnou nepřehlednou ekonomickou situaci, charakterizovanou poklesem ekonomického výkonu USA, Německa, Francie a dalších zemí, dluhovou krizí a turbulencemi na finančních trzích, a zabývalo se možnými dopady těchto jevů na podnikání v České republice. Jsme přesvědčeni, že je nezbytné bez odkladů reagovat na reálné hrozby a rizika přijetím opatření ke zmírnění intenzity negativních dopadů možné recidivy ekonomické krize na tuzemské podnikání Podle našeho názoru je zapotřebí se v současné situaci předně správně zorientovat a rychle nacházet a realizovat správná řešení, což není možné bez objektivního a neideologického posouzení aktuální společenské a ekonomické situace. V příloze tohoto dopisu uvádíme desatero návrhů opatření a přístupů, které by podle našeho mínění pozitivně působily v možném krizovém scénáři ekonomického vývoje (a nejenom v něm) a přispěly k žádoucí stabilizaci podnikatelského prostředí......
Desatero návrhů stabilizačních a protikrizových opatření:
Změnit teritoriální orientaci exportu
Na úrovni ministerstva zahraničí a ministerstva průmyslu a obchodu přijmout opatření k ofenzivní podpoře pronikání českých firem zejména na trhy nejdynamičtěji se rozvíjejících ekonomik zemí skupiny BRICS a skupiny NEXT ELEVEN. Konkrétně jde o přiměřené personální i finanční vybavení obchodních oddělení strategicky důležitých zastupitelských úřadů. Současnou situaci v oblasti aktivní ekonomické diplomacie výmluvně dokládá stav obchodního úseku našeho velvyslanectví v Čínské lidové republice. Působí zde 3 pracovníci, zatímco v obchodních misích zastupitelských úřadů zemí EU v této zemi pracují desítky zaměstnanců.
Vytvořit optimální podmínky pro čerpání dotací z prostředků EU
Na všech úrovních exekutivy okamžitě vytvořit potřebné podmínky a učinit veškerá možná opatření k využití všech titulů evropských dotačních programů a zdrojů.
Nepřijímat opatření, která drasticky podvazují úroveň poptávky
V poslední době dochází k nepříznivé kumulaci negativních vlivů ovlivňujících spotřebu obyvatelstva. Nejedná se o nahodilé nebo sezónní vlivy, nýbrž o vlivy které mají povahu trendů – trvalý růst cen potravin, zdražování dodávek elektrické energie, plynu, vody, tepla, cenový vzestup pohonných hmot, nájemného, služeb, léků, zdravotní péče, restrikce sociálních dávek, snižování platů, mzdová stagnace atd.
Razantní vzestup cenové hladiny spolu s působením ostatních vlivů se již v současnosti střetává s vysokou úrovní zadluženosti jednotlivců a domácností, např. tisíce dlužníků ztrácí schopnost splácet hypotéční úvěry, spotřebitelské úvěry a jiné závazky a je téměř jisté, že počet takových dlužníků se bude dále zvyšovat - zejména v případě ztráty zaměstnání. Lze očekávat, že insolventní dlužníci, ale i domácnosti s nízkými příjmy, radikálně změní své spotřebitelské chování a ustoupí od dosavadních spotřebních standardů.
Na úrovni poptávky je přitom osudově závislý zejména segment malého, drobného i středního podnikání, který vytváří statisíce pracovních míst a významně se podílí na tvorbě HDP. Devastace či utlumení jeho aktivit, k nimž může dojít v důsledku nízké úrovně poptávky po výrobcích, zboží a službách, by způsobila závažné ekonomické i sociální újmy.
Přehodnotit chystaná reformní opatření, vyvarovat se účetně bilančních přístupů
Načasování některých reformních kroků se vzhledem k očekávanému poklesu výkonu ekonomiky jeví jako nanejvýš problematické – jde zejména o tzv. druhý pilíř důchodové reformy, některá opatření daňové a zdravotní reformy, zavedení školného atd.
Chystaná úprava sazeb daně z přidané hodnoty by měla být znovu posouzena s ohledem na současný a zřejmě i budoucí vývoj spotřebitelských cen. Navrhovaná opatření by měla být doložena seriózní analýzou jejich dopadů na veřejnou správu, zdravotnictví, školství atd., včetně zhodnocení důsledků souvisejících s možnými změnami spotřebitelského chování včetně reálné eventuality masivních nákupů v příhraničních oblastech. Praxe názorně ukázala, že zvýšení daňových sazeb může paradoxně vést i ke snížení daňového výběru.
Součástí analýzy by určitě měla být i kvantifikace zpětných vazeb těchto vyvolaných a očekávatelných procesů na příjmovou a výdajovou stranu státního rozpočtu.
Časování reformních kroků je nutné citlivě zvažovat i s ohledem na zachování potřebné úrovně sociálního smíru.
Neprovádět nekoncepční a nesystémová úsporná opatření snižující současnou i budoucí úroveň konkurenceschopnosti
Politika rozpočtové odpovědnosti by měla mít podobu racionálních a koncepčně formulovaných úsporných opatření a měla by obsahovat i prorůstové podněty.
Řešení deficitu veřejných financí formou úsporných opatření přemísťujících zadlužení do jiných oblastí podfinancováním potřebné a z hlediska udržení konkurenceschopnosti nezbytné infrastruktury, veřejných služeb, sociálních výdajů apod., přinese v krátkodobém i dlouhodobém časovém horizontu úbytek daňových příjmů a následný nárůst vyvolaných nákladů (kriminalita, závislosti, zdraví, vzdělanost, negativní demografické procesy, konkurenceschopnost, narušení sociálního smíru apod.) a deficit státních financí zhorší.
Příslušné resorty by proto spolu s úspornými opatřeními měly vyhodnotit i vyvolané náklady spojené např. se zakonzervováním staveb, dopady na zaměstnanost a podnikání, zejména ve stavebnictví i v dalších úspornými opatřeními dotčených oborech.
K zachování ekonomických aktivit firem v podmínkách poklesu odbytu by bylo vhodné urychleně přijmout legislativní úpravu tzv. „kurzarbeitu“.
Posílit příjmovou stránku rozpočtu dalšími nástroji
Řada států EU zavádí či hodlá při řešení dluhové krize zavést do svého daňového systému zcela novou daň s cílem využít mocné kapitálové zdroje finanční sféry k ekonomické a politické stabilizaci. Dochází proto ke zdaňování finančních transakcí a vyššímu zdanění zisků bank a dalších institucí.
K výrazným negativům globalizovaného ekonomického prostoru, který se promítá do disponibilních rozpočtových zdrojů, patří rovněž tzv. finanční ráje legalizující daňové úniky. V České republice využívá tuto svéráznou formu daňové optimalizace tisíce firem. Tyto firmy svůj zisk v tuzemsku nezdaňují a nepřispívají tak plnohodnotně na státní správu, infrastrukturu a další služby veřejného sektoru, přestože tyto statky a služby v plném rozsahu užívají.
Motivovat firmy k rozvojovým a inovačním procesům
Součástí daňového systému by měly být nástroje „odměňující“ rozvojové procesy ve firmách využitelné většinou podnikatelských subjektů. Jde o nástroje typu reinvestičních odpočtů při pořizování hmotného majetku, úpravu podmínek leasingu, zjednodušení posuzování zásahů do majetku (opravy versus technické zhodnocení) apod.
Optimalizovat využití vytvořených zdrojů a přijmout účinná protikorupční opatření
Okamžitě a rozhodně přijmout opatření k zamezení a potírání společensky rozšířeného korupčního jednání – např. zavedením majetkových přiznání, přijetím zákona o státní službě a dalších nezbytných a dosud politicky blokovaných opatření ve sféře vyšetřování hospodářské kriminality, policie a justice apod.
Zajistit institucionální a legislativní stabilitu
Příběh superhrubé mzdy názorně dokládá bezkoncepčnost legislativní tvorby, která komplikuje podnikatelskou administrativu a zcela zbytečně zvyšuje náklady podnikání v miliardových řádech.
Zásadní legislativní normy a institucionální změny často vznikají bez kvalitní, korektní a rovnoprávné komunikace s odbornou veřejností, podnikatelskou sférou a dalšími zainteresovanými stranami.
Konkurenceschopnost tuzemského podnikání neustálé legislativní a institucionální změny určitě handicapují – např. kvalitu daňového systému České republiky Světová banka v roce 2010 ohodnotila 128. místem ze 186 hodnocených zemí.
V zájmu institucionální a legislativní stability je třeba, aby zásadní dlouhodobá strategická opatření byla přijímána a prosazována nikoliv mocensky, nýbrž konsensuálně.
Alternativou k mnohdy velice svérázným českým legislativním a institucionálním originálům (např. superhrubá mzda) je inspirace v institutech a opatřeních, jejichž kvalita a funkčnost byla v tržně ekonomickém a společenském prostředí jiných zemí dlouhodobě ověřena.
Legislativně upravit postavení Hospodářské komory České republiky
K ekonomické stabilitě a vytvoření žádoucí úrovně podmínek pro podnikání by přispělo povinné členství podnikatelských subjektů v hospodářské komoře. Tento organizační model podnikatelské samosprávy se osvědčil například v Rakousku a dalších evropských zemích, kde výrazně přispívá k tvorbě kvalitního podnikatelského prostředí a jeho stabilitě, která je nutným a významným předpokladem konkurenceschopnosti.
V Jablonci nad Nisou 22.8.2011
Ing. Vladimír Opatrný
předseda představenstva OHK v Jablonci nad Nisou