26. 8. 2016
Daňový pohled na odměny členů statutárních orgánů právnických osob se počínaje rokem 2012 zásadně změnil. Podle právní úpravy platné do 31. 12. 2011 paragraf 25 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů stanovil, že odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob (např. odměny členů představenstev a členů dozorčích rad) nejsou na straně právnických osob daňovým výdajem.
Pokud však právnická osoba vyplácela členovi statutárního orgánu částky na základě pracovně právního nebo obdobného vztahu, u kterého bylo prokázáno, že se nejedná o odměnu člena statutárního orgánu za výkon funkce, a ze kterých byla srážena daň z příjmů ze závislé činnosti včetně odvodů sociálního a zdravotního pojištění, jednalo se o výdaj snižující základ daně. Daňovou účinnost měla do 31. 12. 2011 i odměna vyplácená jednateli obchodní společnosti, protože jednatel není členem statutárního orgánu obchodní společnosti, nýbrž je přímo jejím statutárním orgánem.
V roce 2012 bylo ustanovení o daňové neúčinnosti odměn členů statutárních orgánů ze zákona o daních z příjmů vypuštěno. Práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu se podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu upravenými v paragrafech 2430 – 2444. Protože z právní úpravy příkazu přímo nevyplývá nárok člena statutárního orgánu obchodní společnosti na odměnu, postupuje se od roku 2014 podle speciální úpravy obsažené v § 59 odst.3 zákona o obchodních korporacích, která podmiňuje nárok na jeho odměnu platným ujednáním ve smlouvě o výkonu funkce.
V souvislosti s činností členů statutárních orgánů bychom neměli opomenout ustanovení paragrafu 25 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů, podle kterého daňově účinným výdajem právnické osoby není pojistné hrazené za člena statutárního orgánu a dalšího orgánu právnické osoby a za jednatele společnosti s ručením omezeným z titulu odpovědnosti při výkonu funkce. V případě, že právnická osoba za členy statutárního orgánu takové pojištění platí, nejedná se na její straně o daňově účinný výdaj a u členů statutárních orgánů se jeho hodnota zdaní jako příjem ze závislé činnosti.
Uvedená právní, daňová a účetní úprava výplat odměn členům statutárních orgánů se týká desítek tisíc právnických osob a stovek tisíc poplatníků. Klade velké odborné i psychické nároky na pracovníky, kteří do konkrétní praxe uvádějí složité, někdy obtížně srozumitelné a často se měnící zákony a předpisy. Vědomí odpovědnosti za jejich správnou aplikaci je mnohdy stresující, neboť důsledky případných omylů citelně postihují společnosti i dotčené poplatníky.
Vladimír Opatrný
daňový poradce