Samotestování ve firmách stručně a jasně ZDE
8. 3. 2021, hkcr
Vláda na svém jednání 1. 3. schválila povinné testování ve firmách od 3. března 2021.
Velikost firmy je brána z Registru ekonomických subjektů. Do stropu se počítají i zaměstnanci, kteří na pracovišti z různých důvodů nejsou. Např. ti na home office se sice v pravidelných intervalech netestují, až pak před příchodem na pracoviště – a těm je povoleno samotestování mimo pracoviště, ale do limitu 50/250 zaměstnanců zahrnuti jsou. U ostatních je to obdobné. Z epidemiologického hlediska nesmí zaměstnavatel vpouštět od 12., resp. 15. března na pracoviště neotestované zaměstnance.
Testování se řídí dle Mimořádného opatření MZrd Č. j.: MZDR 47828/2020-16/MIN/KAN:
Důležité termíny pro zaměstnavatele:
Zaměstnavatelé mohou testování zaměstnanců organizovat v termínech dle svého uvážení, ale vždy tak, aby zaměstnanci bez negativního testu nebyla umožněna přítomnost na pracovišti.
Pokud bude zaměstnanec v 7 dnech následujících po termínu testování vyhlášeném zaměstnavatelem vykonávat práci výlučně na jiném pracovišti zaměstnavatele, než na kterém je organizováno testování, je zaměstnavatel povinen umožnit takovému zaměstnanci (s výjimkou zaměstnance na home office), aby se podrobil testu mimo pracoviště zaměstnavatele.
Povinnost podrobit se testování se nevztahuje na zaměstnance, kteří:
Zaměstnanci, který se odmítne podrobit testu, zaměstnavatel neumožní vstup na pracoviště. Pokud se přitom zaměstnavatel s takovým zaměstnancem nedohodne např. na výkonu práce z domova (home office) nebo čerpání dovolené, a ani nevyhoví jeho žádosti o neplacené volno, půjde na straně zaměstnance o tzv. jinou důležitou osobní překážku v práci, za kterou zaměstnanci podle zákoníku práce nepřísluší náhrada mzdy (zaměstnavatel nicméně může na základě vlastního uvážení nad rámec zákona náhradu mzdy poskytnout).
Pokud po absolvování testu získá zaměstnanec pozitivní výsledek, je povinen uvědomit zaměstnavatele, opustit pracoviště do místa svého bydliště a informovat svého praktického lékaře, pokud jeho zaměstnavatel nestanovil, že má uvědomit podnikového lékaře zaměstnavatele. Není-li zaměstnanec schopen informovat svého nebo podnikového lékaře, musí informovat jiného poskytovatele zdravotních služeb nebo orgány hygieny. Zaměstnanci bude nařízena karanténa, a to minimálně do případného negativního výsledku následného PCR testu.
Vzhledem ke stále častější poptávce po informacích ohledně testování ve firmách jsme pro vás připravili přehled nejčastějších dotazů s vypracovanými odpověďmi. Při zpracování jsme vycházeli jednak z usnesení vlády č. 191 z 24. 2. 2021 k podpoře provádění testů na onemocnění COVID-19 laickou osobou u společností podnikajících v ČR a OSVČ z prostředků fondů prevence zdravotních pojišťoven (vč. materiálu pro jednání vlády), tak z informací, které jsme získali od Ministerstva zdravotnictví.
Antigenní testování ve firmě bude prováděno prostřednictvím firemního závodního lékaře – poskytovatele pracovně-lékařských služeb (držitele oprávnění k poskytování zdravotních služeb).
Závodní lékař provede testování v jedné z níže uvedených variant:
Pokud nemá ordinaci v areálu firmy, tak požádá dle zákona o zdravotních službách o povolení o nové místo poskytovaní zdravotních služeb.
V souladu s organizačním opatřením VZP č. 54/2020 požádá pro potřeby úhrady o přidělení nesmluvního identifikačního čísla zařízení (IČZ) na emailové adrese VZP ČR testovani_covid@vzp.cz
Smluvní externí poskytovatel zdravotních služeb zajistí pro zaměstnavatele testování zaměstnanců přímo v provozovně firmy.
Zaměstnavatel může odeslat své zaměstnance na testování do sítě stávajících odběrových center, odběrových míst a antigenních odběrových center. Aktuální seznam poskytovatelů provádějících antigenní testování je uveden na stránkách Ministerstva zdravotnictví ČR, ale je možné využít i kterékoliv tam neuvedené poskytovatele, kteří tuto službu nabízejí.
Zaměstnavatel může odeslat své zaměstnance k testování do ordinací dalších poskytovatelů zdravotních služeb provádějících testování v tzv. sekundární síti poskytovatelů zdravotních služeb, kteří antigenní testování provádí ve svých ordinacích – praktičtí lékaři, ambulantní specialisté, zubní lékaři, a další poskytovatelé provádějící testování.
Pro všechny uvedené varianty platí, že:
Antigenní testování hrazené z veřejného zdravotního pojištění poskytované pojištěncům zdravotní pojišťovny je možné v souladu s Mimořádným opatřením MZ ČR provádět 1krát za 3 dny.
Antigenní testování zaměstnanců ve firmě a u OSVČ může být dále prováděno i prostřednictvím samotestování.
o Firma či OSVČ nakoupí samoodběrové testy a poskytne je zaměstnancům k provedení samotestování.
o Zdravotní pojišťovny vytvoří preventivní program fondu prevence sloužící k odhalování onemocnění Covid 19 prostřednictvím příspěvku k úhradě samoodběrových testů, které zaměstnavatelé a OSVČ prokazatelně využijí pro pojištěnce příslušné pojišťovny.
o Výše příspěvku na 1 pojištěnce bude nastavena ve výši skutečně uplatněných nákladů na pořízení samoodběrového testu, maximálně však 4 x 60 Kč za měsíc.
o Firma či OSVČ vystaví jedenkrát za měsíc přehled zaměstnanců firmy či OSVČ (pojištěnců příslušné zdravotní pojišťovny), kteří absolvovali sebetestování, který následně předloží pojišťovně
o Zdravotní pojišťovny jedenkrát za měsíc na základě přehledu zaměstnanců či OSVČ proplatí firmám či OSVČ náklady spojené s pořízením testu v maximální hodnotě výše uvedené.tj. ve výši skutečně uplatněných nákladů, maximálně však 4 x 60 Kč za měsíc.
Vzhledem k tomu, že u této varianty není zajištěno napojení firmy na elektronické nástroje Chytré karantény pod správou MZ ČR (ISIN) a není tak možné plnit všechna povinná a jednotná hlášení podle pravidel antigenního testování, je nutné:
o Při pozitivitě provedeného antigenního testu laickou osobou zajistit bezprostřední informování (telefonicky, e-mailem) závodního lékaře (poskytovatele pracovně – lékařských služeb) nebo registrujícího praktického lékaře, který rozhodne o konfirmačním testu prostřednictvím RT-PCR testu a vystaví žádanku v ISIN.
o Firma je povinna zajistit likvidaci potenciálně infekčního materiálu (použitých testů).
Bližší informace k bezpečné likvidaci použitých testů naleznete níže.
Seznam antigenních testů, pro které vydalo ministerstvo výjimku podle § 4 odst. 8 nařízení vlády č. 56/2015 Sb. naleznete na tomto odkazu. Seznam bude průběžně aktualizován.
Konkrétní / detailní informace o testu jsou uvedeny v návodu k použití u jednotlivých testů a nelze je zobecnit.
Lze však uvést, že výjimky jsou udělovány pouze pro testy, které umožňují alespoň jeden z následujících způsobů odběru vzorku laickou osobou:
Postup, jak od 1. března 2021 samotestovat antigenními testy s úhradou z veřejného zdravotního pojištění, zveřejnilo na svém webu Ministerstvo průmyslu a obchodu, naleznete ZDE.
Na výše uvedeném odkazu nalezete tako vzor přehledu o provedených testech. Podle informací z Ministerstva zdravotnictví zdravotní pojišťovny připravují elektronické vykazování, které zveřejní. Vůči pojišťovnám se bude první vyúčtování provádět v dubnu.
K povinnému testování zaměstnanců ve firmách 4. 3. 2021 – Úřad pro ochranu osobních údajů poskytl své vyjádření k aktuální povinnosti testovat zaměstnance na přítomnost nákazy COVID-19. Ta je zaměstnavatelům nařízena novým mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví.
Zaměstnavatelé při plnění uložené povinnosti provádět testování zaměstnanců na přítomnost nákazy SARS-CoV-2 zpracovávají osobní údaje ke splnění právní povinnosti, která se na ně vztahuje dle obecného nařízení. Při testování zaměstnanců je zpracovávána i zvláštní kategorie osobních údajů vypovídajících o zdravotním stavu, z důvodu veřejného zájmu v oblasti veřejného zdraví dle obecného nařízení. Samotné záznamy o provedení testů u jednotlivých zaměstnanců je možno využívat pouze v přímé souvislosti s plněním povinností uložených mimořádným opatřením.
Vlastní záznamy o provedení testů u zaměstnanců mohou obsahovat pouze základní identifikační údaje zaměstnance, údaje o přesném čase provedení testu a výsledek testu na nákazu SARS-CoV-2. Stejné omezení rozsahu pouze na nezbytné osobní údaje platí i pro případné dokumenty prokazující výjimku z povinného testování daného zaměstnance.
Doba uchování evidence provedených testů zaměstnanců nebyla v tomto opatření stanovena. Lze dovodit, že zaměstnavatelé mají povinnost vést evidenci provedených testů zaměstnanců nejméně do zrušení mimořádného opatření k provádění povinného testování zaměstnanců a do vypořádání finančních nároků, které jim mohou testováním vzniknout.
Samotná evidence provedených testů zaměstnanců musí být náležitě zabezpečena a přístup k ní by měly mít pouze osoby pověřené plněním úkolů k dodržování mimořádného opatření. Každý ze zaměstnavatelů musí přihlédnout ke svým organizačním a technickým dispozicím, aby evidenci provedených testů řádně zabezpečil před možnou ztrátou nebo zpřístupněním neoprávněným osobám.
Upozornit je třeba i na povinnost poskytnout zaměstnancům informace o zpracování osobních údajů za účelem testování, mimo jiné o právním základu tohoto zpracování, případném předání údajů orgánům ochrany veřejného zdraví jako příjemcům a době uložení údajů. Záznamy o zpracování osobních údajů zaměstnanců za účelem testování jsou vedeny jako součásti záznamů o činnostech zpracování podle článku 30 GDPR.
Mimořádné opatření MZdr povinnost absolvovat test u zaměstnavatele (nebo v odběrovém centru). Odmítnutí testu zaměstnancem bez doložení potvrzení o absolvování testu jinde lze brát jako porušení § 301 písm. c) zákoníku práce a dle toho lze vyvodit pracovněprávní důsledky.
Mimořádné opatření toto umožňuje pouze v případě, že zaměstnanec předchozích alespoň 7 dnů nedocházel na pracoviště. A priori se nepředpokládá, že by potenciálně pozitivní zaměstnanec chtěl šířit nakažlivou chorobu. Výsledky testů (i těch provedených mimo pracoviště) musí pro případnou kontrolu zdravotní pojišťovny či hygienické stanice zaměstnavatel evidovat. Také musí uschovat faktury za nákup testů, nejen pro účetní, ale i kontrolní účely.
Okamžitě po pozitivním samotestu má povinnost informovat lékaře či hygienickou stanici, kteří kromě vypsání žádanky na PCR test stanoví další postup. Předpokládáme, že stanoví i povinnost izolace.
Dle metodického sdělení odboru odpadů MŽP k zařazení odpadu z antigenních testů určených k samotestování osob platí pro správnou manipulaci tyto pokyny:
Kompletní metodické sdělení naleznete ZDE.
Zaměstnavatel nesmí netestované zaměstnance od 12. resp. 15. března vpustit na pracoviště. Může využít buď samotestování na pracovišti, testování u závodního lékaře či ve smluvním zařízení. Nezajistí-li v potřebné míře testování a pokud nelze fungovat pouze s otestovanými zaměstnanci, musí pracoviště do chvíle, kdy se testování zajistit podaří, uzavřít.
Domníváme se, že v takovém případě neexistuje právní titul pro vyžadování negativního výsledku testu, pokud tak zaměstnavatel nestanoví v nějakém vnitřním předpisu (např. Provozní řád, návštěvní řád, Obchodní podmínky…) v dostatečném předstihu s tím neseznámí své obchodní partnery. Bez testu samozřejmě může zabránit ve vstupu do svých objektů i dodavatelům či externím pracovníkům i bez avíza v dostatečném předstihu, ale patrně vůči nim nebude moci uplatnit případné škody způsobené prodlením v souvisejících pracích.
Mimořádné opatření MZdr výslovně stanoví:
„Všichni zaměstnavatelé na území České republiky, kteří jsou podnikatelem nebo státním nebo národním podnikem a zaměstnávají alespoň 250 osob, smí nejpozději od 12. března 2021 umožnit svým zaměstnancům osobní přítomnost na pracovišti zaměstnavatele pouze za předpokladu…“
resp.
„Všichni zaměstnavatelé na území České republiky, kteří jsou podnikatelem nebo státním nebo národním podnikem a zaměstnávají 50 až 249 osob, smí nejpozději od 15. března 2021 umožnit svým zaměstnancům osobní přítomnost na pracovišti zaměstnavatele pouze za předpokladu…“
Mimořádné opatření se tedy vztahuje výlučně na zaměstnance daného zaměstnavatele, nikoli na externí pracovníky či dodavatele.