MF: Vláda schválila podporu pro společníky malých s.r.o. ve výši 500 korun na den

5.5., TZ: Vláda včera schválila návrh novely zákona o kompenzačním bonusu připravený Ministerstvem financí. Půjde o přímou podporu vyplacenou formou kompenzačního bonusu ve výši 500 Kč denně za celkové období od 12. března do 8. června, tedy o max. 44 500 Kč. V tomto týdnu ho ve zkráceném jednání v rámci legislativní nouze projedná Poslanecká sněmovna a poté Senát.

Program bude stejně jako Pětadvacítka pro OSVČ spravován a vyplácen Finanční správou, která začne přijímat žádosti po nabytí účinnosti zákona, k čemuž by mohlo dojít v průběhu příštího týdne.

Bonus nově i pro společníky s.r.o.

Kompenzační bonus v rámci programu Pětadvacítka tak byl v první fázi zacílen na jednoznačně definovaný a početný okruh OSVČ (až 700 tisíc žadatelů), ve druhé fázi došlo k prodloužení časového období do 8. června a nyní přichází na řadu rozšíření okruhu žadatelů i na fyzické osoby, které jsou společníky ve společnostech s ručením omezeným a jejichž podíl není představován kmenovým listem.

„Pomoc je namířena pro aktivní společníky v čele malých eseróček, nikoliv pro firmy jako takové, ani pro pasivní investory. Pokud je žadatel společníkem ve více společnostech, ve kterých naplní podmínky programu, vznikne mu nárok na podporu pouze jednou,“ upřesňuje ministryně financí Alena Schillerová.

Podmínkou je společnost s.r.o. s nejvýše dvěma společníky, kde o podporu mohou požádat oba, nebo s více společníky, kteří jsou členy jedné rodiny (tzn. v přímém příbuzenském vztahu). V takovém případě mohou o podporu požádat všichni.

Stejně jako u Pětadvacítky nesmí být žadatel současně zaměstnancem účastným na nemocenském pojištění (s výjimkou zaměstnání v dané společnosti, např. jako jednatel) a nesmí na sebe v daném období čerpat státní podporu zaměstnanosti, tzv. kurzarbeit.

Nesmí také jít o stejného žadatele, který již bonus čerpá z titulu OSVČ. Nárok nevzniká ani společníkům ve společnostech, které byly v bonusovém období v úpadku, v likvidaci nebo nespolehlivým plátcem (nespolehlivou osobou) podle zákona o DPH.

Časový, příjmový a rezidenční test

„Rozhodli jsme se, že pomocnou ruku podáme i dvoučlenným eseróčkám a rodinným firmám. Chceme ale zabránit, aby se s programem svezli černí pasažéři, tedy aby si o peníze nežádaly mrtvé schránky nevyužívané za účelem zisku. Na základě domluvy se zástupci podnikatelských svazů a komor jsme proto stanovili časový, příjmový a rezidenční test zajišťující, že jde o ekonomicky aktivní společnost schopnou prokázat minimální výši obratu,“ vysvětluje Alena Schillerová.

Minimálním prokazatelným obratem společnosti bude 180 000 Kč za rok 2019 nebo předpoklad dosažení takového obratu v letech 2020 nebo 2021. Společnost musí být také daňovým rezidentem ČR, Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru. Sám žadatel pak musí být ke dni 12. března aktivním společníkem dané firmy.

Proces žádosti

Žadatelé o kompenzační bonus z řad společníků s.r.o. vyplní stejně jako OSVČ formulář, uvedou bankovní účet v české měně a identifikaci společnosti s. r. o. a žádost odešlou na příslušný finanční úřad.

Učinit tak lze e-mailem a přiložením naskenované žádosti s vlastnoručním podpisem.

Nárok na vyplacení bonusu vzniká podepsáním čestného prohlášení, že v každém kalendářním měsíci, za které je bonus požadován, nastal den, kdy činnost žadatele nemohla být z důvodu šíření koronaviru či krizových opatření vykonávána nad míru obvyklou. Příkladem takového omezení je nutnost uzavření či omezení provozovny, karanténa či péče o dítě žadatele nebo jeho zaměstnance, omezení poptávky po výrobcích a službách nebo omezení dodávek potřebných pro výkon činnosti. Žádost na finanční úřad lze podat nejpozději do 60 dnů po skončení bonusového období.

Fiskální dopad

V současnosti je v ČR přibližně 300 tisíc společností s ručením omezením. Reálný odhad MF je, že z nich o kompenzační bonus v plné výši 44 500 Kč požádá cca 200 tisíc. To představuje negativní fiskální dopad necelých 9 mld. Kč. Žádat nicméně může i druhý společník ve firmě, případně další rodinní společníci. Maximalistický odhad dopadu představuje 15 miliard Kč.

Vyplacení bonusu lidem v exekuci

Novela zákona současně upravuje vyloučení kompenzačního bonusu z výkonu rozhodnutí nebo exekuce. Bankám bude nově umožněno, aby mohly finanční prostředky vyplatit na základě pokynu svého klienta bez ohledu na to, že je vůči němu veden výkon rozhodnutí nebo exekuce. Odpadne tedy časově i administrativně zdlouhavé řešení situace návrhem na zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

Aktuální informace pro podnikatele: https://www.komora.cz/koronavirus/

Informace z důvodové zprávy

Cílem navrhovaného opatření je prostřednictvím kompenzačního bonusu zmírnit dopady událostí souvisejících se vznikem a rozšířením onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2 na společníky vybraných společností s ručením omezeným, jejichž činnost byla v důsledku těchto událostí úplně či částečně utlumena, a tedy došlo k zásadnímu nebo výraznému negativnímu zásahu do jejich podnikání.

Opatření by mělo být zacíleno na případy těch společností, jejichž charakter činnosti se do značené míry blíží výkonu samostatné výdělečné činnosti. S ohledem na skutečnost, že stávající podoba kompenzačního bonusu neumožňuje společníkům těchto společností s ručením omezeným kompenzační bonus poskytnout, navrhuje se rozšířit zmírňování dopadů omezení hospodářské činnosti souvisejících s koronavirem také na uvedené osoby, a to cestou novelizace zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 (dále jen „návrh zákona“).

Navrhované opatření má současně za cíl nejen materiálně podpořit osoby, které se náhle a nečekaně ocitly v nelehké situaci, ale současně má být i určitým gestem adresné solidarity a podpory všech přispěvatelů do veřejných rozpočtů.

Navržená právní úprava se v případě rozšíření kompenzačního bonusu omezuje pouze na společnosti s ručením omezeným a necílí na jiné formy obchodních korporací. Činnost společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti vykonávaná pro tuto společnost je výkonem samostatné výdělečné činnosti podle § 9 odst. 3 zákona č. 155/1995 S., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (tyto osoby jsou tedy pokryty již současnou úpravou).

Dalšími možnými formami pak jsou pouze akciová společnost a družstvo, které však nepředstavují typické formy korporací, jejichž činnost je materiálně obdobná samostatné výdělečné činnosti, tedy nejde o subjekty, na které by měl kompenzační bonus nově cílit.

Základní konstrukční prvky kompenzačního bonusu, tedy především jeho výše, rozvržení a délka bonusového období a posouzení dopadu aktuálních událostí spojených s koronavirem na ekonomickou činnost subjektu kompenzačního bonusu, jsou přebírány též pro případ společníků vybraných společností s ručením omezeným. Zachovány jsou i postupy správy kompenzačního bonusu, resp. působnost orgánů Finanční správy České republiky k poskytování, resp. výkonu správy kompenzačního bonusu.

V rámci nové definice subjektu kompenzačního bonusu v případě společníků společnosti s ručením omezeným jsou nicméně formulovány nové podmínky, které mají zajistit, aby pomoc v podobě kompenzačního bonusu byla v tomto případě jasně zacílena na případy malých společností s ručením omezeným, jejichž ekonomická činnost se materiálně blíží samostatné výdělečné činnosti.

Tyto podmínky jsou částečně navázány na osobu společníka a částečně na společnost jako takovou s tím, že subjektem kompenzačního bonusu je vždy společník jako fyzická osoba, což vylučuje možnost zneužití v podobě neoprávněného čerpání kompenzačního bonusu prostřednictvím právnické osoby, která bude následně zrušena.

V rámci uvedených podmínek je zejména limitován počet společníků v rámci společnosti na maximálně dva (resp. je omezen členstvím společníků v jedné rodině), je stanoven časový a příjmový test zajišťující, že se bude jednat o společnost již po relevantní dobu existující a dosahující relevantních příjmů, a jsou formulovány podmínky, podle nichž nesmí jít o společnost v ekonomických či jiných problémech (nesmí jít o společnost v úpadku či v likvidaci či o nespolehlivého plátce či nespolehlivou osobu podle zákona o dani z přidané hodnoty).

Dále jsou řešeny možné kolize podpory, a to jak ve vztahu ke kompenzačnímu bonusu pro osoby samostatně výdělečně činné, resp. pro případ, že osoba je společníkem ve více společnostech, tak ve vztahu k jiným formám podpory (viz program Antivirus poskytovaný subjektům disponujícím zaměstnanci).

Současný kompenzační bonus pro osoby samostatně výdělečně činné je koncipován jako mimořádně jednoduchý a flexibilní nástroj, který díky poměrně malému okruhu podmínek a jednoduchému procesnímu modelu umožňuje velmi rychlé vyřizování jednotlivých žádostí o kompenzační bonus a jeho následné vyplácení.

Ačkoliv tento osvědčený procesní model, využívající například instituty čestného prohlášení a tzv. samovyměření, bude zachován i v případě kompenzačního bonusu pro společníky společností s ručením omezeným, lze předpokládat, že výše uvedená nezbytnost formulovat některé další podmínky, které zajití vyšší adresnost tohoto kompenzačního bonusu, povede v praxi ve srovnání s kompenzačním bonusem poskytovaným osobám samostatně výdělečně činným k určitému prodloužení časového prostoru, nutného pro zpracování jednotlivých žádostí a elementárního prověření přinejmenším části zákonných podmínek. Uvedený posun by nicméně neměl být příliš dramatický.