Okresní hospodářská komora v Jablonci nad Nisou

Obvyklá cena

V současné době je veřejností intenzivně sledováno vyšetřování přiměřenosti cen, které vláda schválila pro nákup armádních dopravních letadel. Považuji v této souvislosti za velice prospěšné připomenout zákonné povinnosti a důkazní břemena, která jsou při prokazování objektivního stanovení ceny - mnohdy i při relativně triviálních transakcích (např. prodej staršího automobilu, rodinného domu, chalupy apod.) – vyžadována od každého občana......

V současné době je veřejností intenzivně sledováno vyšetřování přiměřenosti cen, které vláda schválila pro nákup armádních dopravních letadel. Považuji v této souvislosti za velice prospěšné připomenout zákonné povinnosti a důkazní břemena, která jsou při prokazování objektivního stanovení ceny - mnohdy i při relativně triviálních transakcích (např. prodej staršího automobilu, rodinného domu, chalupy apod.) – vyžadována od každého občana.
Zákon o daních z příjmů v § 23 odst. 7 stanoví, že liší-li se ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, upraví správce daně základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl. Nelze-li určit cenu, která by byla sjednána mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, použije se cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu, tedy cena zjištěná ze znaleckého posudku zpracovaného podle zákona o oceňování majetku.
Za spojené osoby zákon považuje osoby spojené kapitálově i jinak spojené osoby, a v tomto vymezení umožňuje sankcionovat v podstatě jakékoliv zneužití cenové spekulace v obchodních vztazích.
Běžnými obchodními vztahy se rozumí vztahy, jež se tvarují v podmínkách nedeformované hospodářské soutěže.
Z běžných obchodních vztahů vzniká obvyklá cena na trhu. Jde o cenu která neplyne ze zneužití postavení prodávajícího nebo kupujícího k získání nepřiměřeného hospodářského prospěchu.
V obchodním i občanském zákoníku je obvyklá cena chápána jako cena přiměřená, sjednaná v daném místě a čase za prodej zboží nebo služby, srovnatelná v době uzavření smlouvy za obdobných podmínek s podobnými cenami. Podstatný rozdíl od obvyklých cen – prodává-li se příliš levně nebo nakupuje příliš draze – musí být vždy uspokojivě doložen.
Ze zákonné úpravy zřetelně a jednoznačně vyplývá povinnost účastníků obchodních transakcí uskutečňovat je v cenách na trhu obvyklých včetně povinnosti tuto obvyklost v případě pochyb prokázat. Prostým rozumem a uvažováním soudím, že ukládá-li vláda uvedené povinnosti všem občanům a jejich porušování postihuje a trestá, měla by je respektovat i při svých jednáních a rozhodováních včetně vyvozování odpovědnosti za jejich nedodržení, byť na úrovni vládní.


Ing. Vladimír Opatrný
daňový poradce