Okresní hospodářská komora v Jablonci nad Nisou

Požadavky na zkreslování účetnictví se údajně zvyšují

Daně.jpg

Komora certifikovaných účetních provedla i letos průzkum zaměřený na četnost výskytu požadavků na úpravu finančních výsledků, s nimiž se podnikatelé obracejí na účetní svých firem. Z výsledků průzkumu vyplývá, že účetní se stále častěji setkávají s požadavky podnikatelů na úpravy a zkreslování účetnictví, které mají ve svých důsledcích zejména snížit základ daně a tím i daňovou povinnost.

  Jestliže v minulém roce bylo o zkreslení účetních výsledků požádáno 26,5% z dotazovaných účetních, letos byl zaznamenán nárůst této „poptávky“ na 33,5%.
Předseda Komory certifikovaných účetních k výsledkům průzkumu uvedl, že morálka účetního vykazování se každým rokem zhoršuje a sílící trend zásahů do účetnictví se prosazuje již čtyři roky po sobě.
Většina požadovaných úprav - 94% uplatněných požadavků - byla cílena na dosažený zisk, tedy na základ daně a její výši, 14% podnikatelů požadovalo změnu v údajích o zadluženosti firmy.  
  Z výsledků průzkumu současně vyplývá, že většina statutárních orgánů či manažerů firem, kteří provádění těchto „úprav“ na účetních vyžadují, si neuvědomuje rizika a sankce s nimiž je takové počínání spojeno.
Zkreslené účetní údaje ovlivňují příjmy státního rozpočtu a současně mohou znamenat značné reálné riziko a nebezpečí pro externí uživatele účetnictví, kteří na jejich základě vstupují s účetními jednotkami do obchodních a finančních vztahů, např. banky, leasingové společnosti, dodavatelé, státní orgány a orgány veřejné správy.
V této souvislosti s uspokojením zaznamenávám, že text novelizovaného zákona o účetnictví poprvé obsahuje definici účelu účetní závěrky:
„Účelem účetní závěrky je poskytovat informace pro ekonomická rozhodování externích uživatelů.“
Šířící se neochotu platit daně bohužel podporuje společenské vnímání značného rozsahu nezdaněných příjmů plynoucích z rozšířené korupce spolu s častou beztrestností takového jednání stejně jako legální daňové úniky astronomických rozměrů spojené s existencí tzv. daňových rájů. Systémem tolerovaní černí pasažéři podnikající v České republice v tuzemsku daně nezaplatí, přičemž bezplatně využívají veřejné statky pořizované z daní zaplacených zdejšími poplatníky. Ze svých kapitálových přebytků posléze nakupují státní dluhopisy a s úrokovým prospěchem financují státní dluh, na jehož vzniku se významnou měrou podílejí. 
Jsem přesvědčen, že nynější nízká míra ochoty platit daně se pouze technickými prostředky, např. připravovanou elektronickou evidencí tržeb, účinně a uspokojivě nevyřeší.

     Ing. Vladimír Opatrný
     daňový poradce